LEGISLATIVA PROVOZU BEZPILOTNÍCH LETADEL

Na této stránce uvádíme stručný přehled zákonných norem, předpisů a nařízení regulujících provoz bezpilotních letadel v České republice. Aby bylo zřejmé, na jakých základech je současná regulace UAS postavena, je v prvních třech kapitolách chronologicky popsán mezinárodní vývoj regulace všeobecného a obchodního letectví, první národní předpisy pro UAS a příprava evropského regulačního rámce. I když je aktuálně platná evropská regulace UAS dle nařízení (EU) 2019/947 a 2019/945 stále ještě v některých tématech neúplná a do českého právního systému bude plně začleněna až v roce 2023, již nyní je velkým přínosem k rozvoji celého oboru bezpilotního letectví.

OBECNÁ LETECKÁ LEGISLATIVA A REGULACE

HISTORIE REGULACE PROVOZU UAS V ČR

PŘÍPRAVA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ REGULACE

SOUČASNÁ REGULACE PROVOZU UAS

SOUHRN TESTOVÝCH OTÁZEK ÚCL PRO KATEGORII OPEN/A1, A3

PŘEHLED ZKRATEK​

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-letecka-sk
OBECNÁ LETECKÁ LEGISLATIVA A REGULACE

Pařížská úmluva
V důsledku historicky mezinárodního charakteru letectví – přeshraniční lety se začaly uskutečňovat již v počátcích historie létání – bylo nutno zajistit alespoň základní společná pravidla létání napříč státy. První jednotící iniciativou byla Pařížská úmluva (Convention Relating to the Regulation of Aerial Navigation), kterou 13. října 1919 v rámci pařížské mírové konference podepsalo 26 států včetně Československa, a jež definovala základní principy letectví včetně svrchovanosti každé země nad svým vzdušným prostorem.

ICAO
Dne 7. prosince 1944 byla v Chicagu podepsána Úmluva o mezinárodním civilním letectví (Convention on International Civil Aviation, dále jen Úmluva), která Pařížskou úmluvu nahradila. Touto Úmluvou byla založena Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO (International Civil Aviation Organization) jako specializovaná organizace OSN. ICAO vydává standardy a doporučené praktiky v civilním letectví ve formě tzv. Příloh (Annexes), které jsou v letectví zásadním pramenem mezistátního a mezinárodního práva. Na základě Úmluvy se všechny členské země ICAO zavázaly vydat příslušné národní předpisy platné pro subjekty civilního letectví pod svojí pravomocí (občany a právnické osoby). Aktuálně je Úmluvou vázáno 191 zemí světa. V České republice jsou tyto Přílohy vydávány formou předpisů řady L.

EASA
Agenturou Evropské unie a leteckým úřadem s regulačními a výkonnými právy v oblasti civilního letectví pro členské státy EU je EASA – Agentura Evropské unie pro bezpečnost v letectví (European Union Aviation Safety Agency). Byla založena 28. září 2003 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) a v roce 2008 se stala plně funkční, když převzala pravomoci svého předchůdce, leteckého úřadu Joint Aviation Authorities (JAA). Členy EASA jsou všechny země EU a k tomu Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Návrhy pravidel a požadavků předkládá EASA orgánům ES formou stanovisek, které jsou po schválení Evropským parlamentem a Evropskou komisí vydávány formou směrnic, které jsou členské státy povinny zapracovat do svého právního systému, a nařízení, které mají přímý účinek na fyzické a právnické osoby členských zemí, a které mají přednost před národním právem.

Letecký zákon
V České republice byla příslušná národní úprava standardů ICAO provedena zákonem č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví základní práva a povinnosti pro všechny subjekty činné v oblasti civilního letectví. Do zákona jsou implementovány požadavky Úmluvy o mezinárodním civilním letectví a dalších mezinárodních úmluv. Zákon nabyl účinnosti 1. dubna 1997, novely nabyly účinnosti k 1. listopadu 1999, 12. červnu 2000, 28. června 2002, 1. ledna 2003 a 1. května 2004.

Letecké předpisy
Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví zmocnil Ministerstvo dopravy k vydání právních předpisů k provedení jednotlivých ustanovení zákona a to je dle ustanovení § 102 odst. 2 zákona č. 49/1997 Sb. vydává ve formě výnosů jako předpisy řady L. Každý z předpisů vychází z příslušné přílohy ICAO a má identické číselné označení. Základní řada leteckých předpisů má označení L1 až L19.

ÚCL
Úřad pro civilní letectví ČR (ÚCL, dále jen Úřad) byl zřízen 1. dubna 1997 na základě § 3 Zákona o civilním letectví jako úřad pro výkon státní správy ve věcech civilního letectví. Je podřízen Ministerstvu dopravy. Činnost ÚCL je rozdělena do čtyř sekcí, a to sekce správní a bezpečnostní, sekce letové, sekce technické a sekce provozní, v jejichž čele stojí ředitel sekce. Jednotlivé sekce se dále člení na odbory a oddělení, které řídí ředitelé odborů a vedoucí oddělení. ÚCL vykonává dohled nad civilním letectvím, licencuje piloty, certifikuje letadla a letecká technická zařízení včetně bezpilotních systémů.

ŘLP ČR s.p.

Státní podnik Řízení letového provozu ČR je státem pověřen k poskytování leteckých provozních služeb ve vzdušném prostoru České republiky. ŘLP s.p. poskytuje především Letištní službu řízení v CTR, Přibližovací službu řízení v TMA, Oblastní službu řízení v CTA Praha a v neposlední řadě Letovou informační a pohotovostní službu. Pomocí své organizační složky Letecká informační služba distribuuje informace pro bezpečnost a plynulost letového provozu, zpřístupňuje aktuální letecké předpisy, vydává VFR příručku, vydává mapu ICAO, provozuje aplikaci AisView nebo spravuje plán využití vzdušného prostoru AUP/UUP. Ve vztahu k bezpilotnímu letectví provozuje aplikaci DronView a koordinuje lety UA v řízených prostorech tam, kde to předpisy vyžadují. Problematiku provádění řízených letů UAS a postupy koordinace těchto letů se stanovišti ATC nebo v ATZ podrobně popisuje náš třídílný text Provoz UAS v řízených oblastech a v ATZ. V blízké budoucnosti bude ŘLP zajišťovat i koordinaci provozu UAS v prostorech U-Space. ŘLP ČR s.p. je také strůjcem edukační kampaně pro piloty dronů i pro širokou veřejnost s názvem Létejte zodpovědně.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-legislativ
 
 
HISTORIE REGULACE PROVOZU UAS V ČR

Do roku 2012 byl v rámci české legislativy provoz necertifikovaných bezpilotních letadel a modelů letadel považován za rekreační aktivitu, která byla regulována pouze obecnými ustanoveními občanského zákoníku a jinými normami, kterých se provoz bezprostředně dotýkal. Ovšem překotný vývoj dronů od začátku nového tisíciletí, kdy pokrok bezpilotních technologií a jejich cenová dostupnost umožnily jejich masovější využití v letecké fotografii, ve filmovém průmyslu a v dálkovém průzkumu země, začal kvůli hrozícím konfliktům s leteckým i pozemní provozem vyžadovat samostatnou regulaci.

Doplněk X

Proto začátkem roku 2012 vešel v platnost Doplněk X leteckého předpisu L2, který velmi radikálně stanovil nejen pravidla létání s letadly bez pilota na palubě, ale kromě hmotnostních kategorií také rozlišil způsob jejich využití na rekreační a výdělečný. Především pro komerční provoz dronů stanovil z důvodu předpokladu rizikovějších letových scénářů velmi striktní podmínky. Takto vznikl koncept „leteckých prací UAS“, jejichž provozovatel byl povinen kromě zaplacení správních poplatků (celkem ve dvou správních řízeních 14.400 Kč za jeden dron), doložení Provozní příručky UAS a sjednání zákonného pojištění odpovědnosti za škody, také složit teoretické a praktické zkoušky Úřadu pro civilní letectví.

 

Letecké práce UAS

Při prvním správním řízení (PkL - Povolení k létání letadla bez pilota) spojeném s ověřením letových vlastností UA a s teoretickým i praktickým testem pilotů byla provedena evidence pilotů a evidence konkrétního kusu bezpilotního letadla, kterému byla přidělena registrační značka složená z národní značky OK, pomlčky a z evidenční značky začínající písmenem X. Žadatel také musel doložit uzavřené pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem letadla dle Nařízení EP a Rady (ES) č. 785/2004. Identické pojištění měli povinnost sjednat i rekreační provozovatelé dronů a modelů letadel s MTOM vyšší než 20 kg. Při druhém správním řízení byla kromě jiných dokumentů (letadlový park, přehled pilotů, doklady o dosažené praxi atd.) provozovateli schválena Provozní příručka UAS pro letecké práce a bylo vydáno Povolení k provozování leteckých prací UAS (LP UAS) nebo Povolení k provozování leteckých činností pro vlastní potřebu (LČpVP). Během osmi let platnosti Doplňku X bylo registrováno více než 600 provozovatelů Leteckých prací UAS nebo Leteckých činností pro vlastní potřebu. Rekreační provozovatelé dronů a modelů letadel měli povinnost evidence pouze u zařízení s MTOM vyšší než 25 kg.

Výjimky z Doplňku X

Doplněk X předpisu L2 stanovoval přesné podmínky provozu bezpilotních letadel včetně zákazu letů v hustě osídleném prostoru (HOP), v ochranných pásmech, podmínky pro provoz v různých typech vzdušných prostorů atd. Maximální výška letu byla stanovena na 300 m AGL ve vzdušném prostoru třídy G, byl povolen pouze provoz v režimu VLOS a byly přesně určeny minimální horizontální vzdálenosti UA od nezúčastněných osob, prostředků a staveb pro jednotlivé hmotnostní kategorie. Ze zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví také vyplývaly značná omezení pro provádění letů v noci. Podrobně se tomuto tématu věnuje náš text Legislativa a bezpečnost provozu UAS v noci. Pro většinu výše zmíněných omezení bylo možno získat výjimku od ÚCL, ovšem byla dosažitelná pouze pro evidované UAS a piloty, tedy především pro provozovatele LP UAS nebo LČpVP.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-letecka-sk
PŘÍPRAVA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ REGULACE

Do konce roku 2020 si každý stát pravidla pro provoz UAS vytvářel sám a národní povolení k provozu tedy byla v jiných zemích neuplatnitelná. Navíc vývoj v oboru UAS začal vyžadovat komplexnější řešení. Proto se již od Rižské konference, která se uskutečnila 5. až 6. března 2015 v lotyšském hlavním městě, na půdě Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) a v evropských mezirezortních komisích začal diskutovat návrh jednotného regulačního rámce pro provoz UAS v členských zemích EASA (všechny členské země EU plus Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko) pod názvem A-NPA 2015-10. Na základě tohoto návrhu bylo dne 24. 5. 2019 Evropským parlamentem schváleno Nařízení (EU) 2019/947, které spolu s nařízením o technických požadavcích na UAS 2019/945 mělo vejít v platnost 1. června 2019. Kvůli průtahům spojených především s koronavirovou pandemií se začátek jejich platnosti posunul na 31. 12. 2020.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-legislativ
 
SOUČASNÁ REGULACE PROVOZU UAS
Naše služby

Koncept současné evropské regulace dle Nařízení (EU) 2019/947 a 2019/945 již není založen na účelu provozu UAS, ale především na provozních rizicích jednotlivých letových scénářů. Z hlediska povinností provozovatele UAS tak není rozdíl mezi výdělečnou a rekreační činností a není ani rozdíl mezi drony a modely letadel – jakékoli létající zařízení bez pilota na palubě se nyní považuje za bezpilotní letadlo. Podrobné informace o aktuální legislativě provozu UAS můžete získat díky kurzu Unmanned Aviation Academy Legislativa provozu UAS v ČR a členských zemích EASA.

 

Povinnost registrace

Novinkou aktuálně platné regulace je také to, že i provozovatelé a piloti těch nejlehčích dronů vybavených kamerou jsou povinni se registrovat na miniwebu Úřadu pro civilní letectví a složit online zkoušku z pravidel létání a bezpečnosti provozu. Provozovatel získá identifikační číslo, kterým musí označit všechny své drony, pilot po úspěšném složením zkoušky obdrží doklad o absolvování online výcviku pro kategorii OPEN s podkategoriemi A1 a A3.

Třídy dronů, dálková identifikace, geo-awareness

Výrobci také mohou své drony nově projektovat dle Nařízení (EU) 2019/945 a označovat je štítkem třídy C0 až C6, což umožní řídit rizika v konkrétních letových scénářích. Technické požadavky na drony příslušných tříd jsou definovány v Příloze k nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/945. Regulace také počítá s povinností vybavit drony systémem přímé identifikace na dálku. Tento systém by měl umožňovat místní vysílání informací o bezpilotním letadle v provozu včetně označení bezpilotního letadla tak, aby tyto informace mohly být získány bez fyzického přístupu k bezpilotnímu letadlu. Drony také musí splňovat požadavky na „geo-awareness“, tedy být vybaveny systémem upozorňování pilota na zeměpisné zóny, případně narušení této zóny aktivně zabránit.

Z hlediska rizik provozu UAS jsou vytvořeny tři hlavní kategorie:

​Kategorie OPEN je určena pro nejméně rizikové letové scénáře s lehkými drony nebo s drony do MTOM 25 kg mimo urbanistické oblasti, kategorie SPECIFIC spíše odpovídá požadavkům profesionálních uživatelů na provoz těžších dronů v urbanistických oblastech nebo obecně nad rámec kategorie OPEN a kategorie CERTIFIED je do budoucna určena pro drony s osvědčením o letové způsobilosti, jak je tomu zvykem u pilotovaných letadel, a pro přepravu zboží a osob. Registrace provozovatele, registrace pilota, osvědčení o způsobilosti pilota nebo oprávnění k provozu vydané národním úřadem pro civilní letectví jsou nyní platná ve všech členských státech EASA.

Snížení maximální výšky letu

K zásadní změně došlo u maximální výšky letu v kategorii OPEN. Pro veškerou letovou činnost byla dosavadní maximální výška 300 m AGL snížena na 120 m nad nejbližším bodem terénu. To v praxi znamená, že byla vytvořena bezpečnostní vrstva mezi běžným provozem UAS a pilotovanými letadly – v nezastavěných oblastech, nad kterými mohou pilotovaná letadla dle předpisu sklesat nejníže do výšky 150 m AGL, je tedy tato vrstva 30 m vysoká, nad zastavěnými oblastmi s minimální výškou letu pilotovaných letadel 300 m AGL dokonce 180 m vysoká. Nicméně to neznamená, že se i v těchto malých výškách nemůže dron s pilotovaným letadlem sblížit. Například policejní vrtulníky nebo vrtulníky letící v rámci pátrání a záchrany, letadla v nouzi, nebo kluzáky přistávající do terénu se mohou pohybovat kdekoli. Také nezapomínejme na častou leteckou nekázeň mnohých pilotů, kteří si s předpisy pro minimální výšku letu příliš nelámou hlavu. Stále tak platí, že pilotované letadlo má přednost před bezpilotním.

Zeměpisné zóny

Povinností národní letecké autority v každém členském státě EASA je publikování zeměpisných zón s definovanými podmínkami pro provoz UAS. Český Úřad pro civilní letectví v současné chvíli tyto mapové podklady připravuje s tím, že pro kategorii OPEN budou zcela jistě zapovězeny centra měst, jiná zeměpisná omezení budou korespondovat s řízenými i neřízenými prostory kolem letišť, se zakázanými, omezenými nebo nebezpečnými prostory tak, jak byli piloti UAS zvyklí doposud. V současné době jsou tyto prostory v online podobě viditelné v aplikacích ŘLP AisView nebo DronView.

GDPR

Nová evropská regulace v souvislosti s provozem UAS velmi dbá na zajištění ochrany osobních údajů a na ochraně osobnosti dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 – GDPR. Více informací je dostupných v online kurzu projektu DroneRules.

Pojištění odpovědnosti za škody

Beze změny oproti národnímu regulačnímu rámci UAS před datem 31. 12. 2020 jsou povinnosti provozovatele UAS sjednat pojištění odpovědnosti za škody způsobené provozem bezpilotního letadla. Dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 785/2004 o požadavcích na pojištění u leteckých dopravců a provozovatelů letadel je každý provozovatel povinen mít sjednané pojištění v souladu s výše zmíněným nařízením. Z této povinnosti jsou vyjmuti pouze rekreačně-sportovní uživatelé, kteří provozují letadlo s MTOM nepřevyšující 20 kg. Limit plnění je snížen dle hmotnostní kategorie pro provoz v rámci leteckého veřejného vystoupení.

Tento ideový nástin evropských pravidel provozu UAS si neklade za cíl popsat všechny aspekty nové regulace ani detailní popis jednotlivých částí. Komplexní informace naleznete na webových stránkách Úřadu pro civilní letectví. nebo na stránkách projektu Létejte zodpovědně, který spravuje státní podnik Řízení letového provozu.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-mapování-f
 
Kategorie OPEN

Do této nejběžnější kategorie provozu spadá většina rekreačního provozu, ale lze zde drony provozovat i komerčně. Tato kategorie je dle provozních rizik dále rozdělena do podkategorií A1, A2 a A3. Navíc do budoucna se počítá s tím, že drony budou přímo od výrobce označeny štítky s označením třídy – pro kategorii OPEN se počítá s třídami C0 až C4. Drony s označením třídy budou v této kategorii oproti dronům bez štítku (nebo dronům vlastnoručně vyrobeným) umožňovat provoz s vyšší mírou rizika. Základní přehled možností provozu v kategorii OPEN je v následující tabulce:

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-Tabulka-ka

Přechodné období, omezený prostor LKR10 – UAS

Z tabulky vyplývají možnosti létání s příslušnými třídami a hmotnostmi dronů v jednotlivých podkategoriích A1 až A3 v současnosti a také od 1. ledna 2023. Nejlehčí drony DJI s MTOM menší než 250 g by tedy i bez označení třídy mohly létat v urbanizovaných oblastech a nad nezapojenými osobami. Nicméně vzhledem k tomu, že dosud nebyla schválena novela zákona č. 49/1997 Sb. o civilním letectví, která by příslušná evropská nařízení harmonizovala s národní legislativou, vydal ÚCL formou veřejné vyhlášky Opatření obecné povahy, které nad celým územím ČR vyhlásila omezený prostor LKR10 – UAS. V něm momentálně pro provoz UAS platí víceméně stejná pravidla jako před datem 31. 12. 2020 a pro veškerý provoz v urbanizovaných oblastech (jinak též v tzv. hustě osídlených prostorech) je nutná výjimka ÚCL.

Podkategorie A1 a A3 samozřejmě umožňují provozovat drony až do MTOM 25 kg mimo urbanizované oblasti, ve kterých se nepředpokládá výskyt nezapojených osob. Tyto kategorie jsou tedy využitelné i většinou leteckých modelářů a rekreačních uživatelů dronů s většinou aktuálně dostupných modelů letadel a dronů nebo s letadly vlastní výroby.

Povinnosti provozovatelů a pilotů v kategorii OPEN (A1, A3)

Základní povinností každého provozovatele a pilota, který provozuje dron nebo model letadla s hmotností 250 g nebo vyšší anebo i lehčí dálkově ovládané letadlo vybavené kamerou, je registrovat se na miniwebu Úřadu pro civilní letectví ČR. Tato registrace i test jsou zdarma a po jejich provedení jsou provozovatel i pilot oprávněni provozovat dron v podkategoriích A1 a A3. Pro piloty je registrace podmíněna úspěšným složením online testu skládajícího se ze 40 otázek náhodně vybraných z celkového počtu 60 otázek. Jedná se o uzavřené úlohy se čtyřmi možnostmi odpovědi, z nichž vždy pouze jedna je správná. Podmínkou úspěšné registrace je 75% úspěšnost. Registrace ani online test není spojen s jakýmkoli správním poplatkem. Registrace se netýká pouze provozovatelů dronů, které jsou výrobcem explicitně označeny jako hračky pro děti do 14 let odpovídající Směrnici č. 2009/48/ES nebo dronů lehčích než 250 g, které nejsou vybaveny kamerou. Testové otázky se týkají těchto témat:

  • letecká bezpečnost

  • omezení vzdušného prostoru

  • předpisy týkající se letectví

  • omezení lidské výkonnosti

  • provozní postupy

  • obecné znalosti o bezpilotních systémech

  • ochrana soukromí a ochrana údajů

  • pojištění

  • ochrana před protiprávními činy

Všechny bezpilotní letadla musí být označena registračním číslem, které provozovatel obdrží elektronicky po provedení registrace. Každý pilot je také povinen se v případě požadavku Policie ČR prokázat dokladem o absolvování online výcviku, který získá po úspěšném absolvování online testu ÚCL. V rámci Konzultace k testu ÚCL pro kategorii OPEN (A1, A3), které online nebo prezenční formou individuálně nabízíme v Unmanned Aviation Academy, seznámíme začínající piloty nejen se základy současné regulace UAS, ale i s bezpečností provozu dronů a s příslušnými testovými otázkami ÚCL, jejichž kompletní znění včetně správných odpovědí máme k dispozici. Pro začínající piloty dronů, kteří se chtějí seznámit s principy bezpečného provozu, s aktuální legislativou, s rozdělením vzdušného prostoru ČR, chtějí si osvojit správné pilotní návyky pod dohledem profesionálů a zároveň chtějí splnit zákonnou povinnost registrace a mít jistotu při vyplňování teoretického testu nabízíme službu První kroky s dronem – kurz pro kategorii OPEN (A1, A3).

Podkategorie OPEN/A2

Podkategorie A2 předpokládá provoz UAS v blízkosti nezapojených osob v hustě osídlených (urbanistických) oblastech. V podkategorii A2 je možný provoz UA do MTOM 2 kg v minimální horizontální vzdálenosti od nezapojených osob 50 m, anebo v případě dronů označených štítkem C2 i 30 metrů s možností snížení na 5 m při použití nízkorychlostního režimu (tripod mode atd.). V této podkategorii se již předpokládá širší komerční uplatnění UAS. Pro získání osvědčení o způsobilosti dálkově řídícího pilota v podkategorii A2 vyžaduje ÚCL složení písemných teoretických zkoušek přímo na Úřadu pro civilní letectví. Žadatel o tuto pilotní kvalifikaci musí Úřadu doložit deklaraci o samostudiu nebo o absolvování příslušného kurzu v letecké škole. V souvislosti s požadavky ÚCL nabízí naše letecká škola Kurz pro zkoušky způsobilosti kategorie provozu OPEN/A2, během kterého získají účastnící nejen teoretické znalosti potřebné k bezpečnému provozu a ke úspěšnému složení zkoušek, ale předáme jim i naše desetileté praktické zkušenosti s provozem v urbanistických oblastech. Získání osvědčení OPEN/A2 je Úřadem zpoplatněno správním poplatkem 500 Kč.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-letecka-sk
 
Kategorie SPECIFIC

Pro provoz necertifikovaných bezpilotních letadel, který se z hlediska rizik nevejde do kategorie OPEN, je vytvořena kategorie SPECIFIC. Tato kategorie již více odpovídá požadavkům většiny komerčních provozovatelů bezpilotní techniky tak, jak byli zvyklí v rámci dosavadní národní regulace. Před zahájením provozu je tedy nutné získat Oprávnění k provozu od Úřadu pro civilní letectví, ve kterém se klade důraz na opatření ke zmírnění rizik.

 

Concept of Operations

Provozovatel v kategorii SPECIFIC také musí vypracovat dokument ConOps (Concept of Operations), ve kterém jsou popsány provozní postupy organizace a popis systémů, které bude tato organizace používat. Jádrem ConOps je kromě popisu subjektu provozovatele a rozdělení zodpovědnosti v organizaci především bezpečnostní politika, postupy pro výcvik personálu, detailní popis používaných systémů a prostředků s důrazem na jejich bezpečnostní funkce a standardní a nouzové postupy.

 

Pro zájemce z řad profesionálních provozovatelů UAS nabízíme službu Příprava dokumentu ConOps, která obsahuje vytvoření tohoto dokumentu na míru konkrétní společnosti nebo podnikatelskému subjektu.

Stávajícím držitelům Povolení k provozování leteckých prací UAS nebo LČpVP prodloužil ÚCL tato povolení do konce roku 2021, nicméně pro udělování Oprávnění k provozu dle evropské regulace budou tito provozovatelé v průběhu roku 2021 povinni vypracovaný dokument ConOps Úřadu předložit ke schválení.

Standardní scénáře

Do budoucna se v této kategorii počítá i s provozem v tzv. standardních scénářích (STS), pro které jsou rizika a příslušná zmírňující opatření přesně definována – například STS-01 pro lety VLOS a STS-02 pro provoz BVLOS.  V těchto případech bude kromě jiných dokumentů (ConOps a další přílohy) potřeba  deklarovat provoz v daném STS, využít UAS s technickými specifikacemi dle příloh příslušných nařízení (dálková identifikace, označení třídy dronu atd.), splnit podmínky pro provozovatele a kvalifikaci dálkově řídícího pilota.

Posouzení rizik – SORA

Pro provoz UAS nad rámec STS musí provozovatel předložit posouzení rizik – SORA, Specific Operations Risk Assessment – dle postupů v Nařízení (EU) 2019/947, který ÚCL vyhodnotí a po schválení vydá příslušné Oprávnění k provozu. SORA je v tomto případě mnohem obsáhlejší a komplexnější obdobou Žádosti o let nad rámec standardně udělených provozních omezení, kterou byly komerční provozovatelé UAS zvyklí podávat na ÚCL pro rizikovější letové aktivity před začátkem platnosti evropské regulace. V rámci provozu v STS budou vydána tzv. předdefinovaná posouzení rizik (PDRA), v rámci jejichž postupů pro zmírnění rizik bude následný provoz probíhat.

Vzhledem k více než desetileté praxi v oboru UAS, kdy se všichni členové našeho týmu plně věnují těm nejnáročnějším projektům s bezpilotními letadly (kinematografie, fotogrammetrie, letecké inspekce, termální snímkování atd.) nabízíme vypracování kvalifikované analýzy a posouzení rizik ve službě Odborné posuzování rizik provozu UAS (SORA).


LUC

Jako nejvyšší stupeň kvalifikace k provozu UAS v rámci kategorie SPECIFIC je předpokládáno udělování osvědčení Light UAS Operator Certificate (LUC) těm kvalifikovaným provozovatelům, kteří dosáhli pokročilé provozní praxe v kategorii SPECIFIC a jsou schopni sami posuzovat provozní rizika bez schvalování ÚCL.

UAA-Unmanned-Aviation-Academy-letecka-sk
 
Kategorie CERTIFIED

Tato kategorie provozu UAS předpokládá taková provozní rizika, která již nelze zmírnit postupy pro kategorii SPECIFIC. Mezi uvažované provozní scénáře patří provoz nad shromážděním lidí, přeprava osob a přeprava nebezpečného materiálu. Úřad pro civilní letectví bude v těchto případech vyžadovat osvědčení o letové způsobilosti (CoA) tak, jak je tomu zvykem u pilotovaných letadel, osvědčení způsobilosti dálkově řídícího pilota a schválení provozovatele Úřadem. Provoz v této kategorii se bude blížit postupům a zvyklostem v pilotovaném letectví a půjde o syntézu přidané hodnoty bezpilotních technologií s více než stoletou historií bezpečnostní politiky letectví.

UAA-Unmanned-Aerial-Academy-letecka-skol
 
SOUHRN TESTOVÝCH OTÁZEK ÚCL PRO KATEGORII OPEN/A1, A3

Pro představu o charakteru a obtížnosti teoretického testu ÚCL, který je povinen úspěšně absolvovat každý žadatel o registraci pilota dronu v kategorii OPEN již od hmotnosti 250 g nebo jakéhokoli dronu vybaveného kamerou, a také pro představu o tématech testových otázek uvádíme jejich kompletní znění. Jejich pořadí je v reálném testu náhodné a z celkového počtu 60 je pro reálný test vždy vybrána sada 40 otázek. Varianty odpovědí včetně těch správných máme v UAA samozřejmě k dispozici. Kromě jiných témat jsou tyto otázky předmětem důkladné analýzy v našich individuálních konzultacích nebo v kurzu První kroky s dronem.

Testové otázky:

1. Co je považováno za autonomní provoz?

2. Které tvrzení o provozu nad shromážděním lidí je správné?
3. Jaké jsou v „otevřené“ kategorii provozu požadavky na registraci provozovatelů?

4. Proč je potřeba u funkce Return to Home (RTH) řádně definovat parametry pro postup ztráty spojení?

5. V rámci předletové kontroly pilot nemusí zkontrolovat:

6. Je létání za podmínek vizuálního dohledu (VLOS) podmíněno využitím pozorovatele bezpilotního letadla?

7. Kdo je odpovědný za bezpečnost letu v případě, kdy je bezpilotní letadlo řízeno pomocí vizuálního systému připojeného ke kameře, jako je metoda FPV (first-person view), a zároveň je využit pozorovatel bezpilotních letadel?
8. Je možné pořizovat snímky nebo videa soukromého života osob?

9. Únavu dálkově řídícího pilota může zvýšit:

10. Které z následujících tvrzení je správné?

11. Do jaké vzdálenosti může pilot s bezpilotním letadlem letět?

12. Bezpilotní letadlo o hmotnosti 3 kg létá ve vodorovné vzdálenosti 7 m od nezapojených osob. Je tento provoz legální?

13. Co z následujícího není v odpovědnosti dálkově řídícího pilota?

14. Jaká je správná reakce dálkově řídícího pilota, pokud do zóny jeho provozu vstoupí jiný provoz letadel?

15. Je provoz UAS v těsné blízkosti řízeného letiště povolen?

16. Kdo je provozovatelem letadla?

17. Co v kontextu bezpilotních letadel znamená prakticky zkratka VLOS?

18. Co je to „kontrolní seznam“ a jak jej lze použít, ve vztahu k provozu UAS?

19. „Otevřená“ kategorie provozu vyžaduje:
20. Kde naleznete aktuální vyobrazení zeměpisných zón v ČR pro bezpilotní letadla?

21. Jaká je povolena maximální výška od nejbližšího bodu na povrchu země?

22. Před prvním letem bych měl vědět, jak ovládat UA v následující letové fázi:

23. Proč je důležité při pořizování snímků nebo videí pomocí UAS zohlednit problematiku GDPR?

24. Které z údajů „předpovědi počasí“ by měly být pro provoz Vašeho UAS nejpodstatnější?

25. UAS má určitá omezení týkající se prostředí provozu (rozsah provozních teplot, maximální odolnost vůči větru, meteorologické podmínky, atd.). Kde má dálkově řídící pilot tyto informace primárně hledat?

26. Která z následujících možností pro provoz UAS označených třídou C0 v podkategorii A1 je pravdivá?

27. Které z následujících faktorů mají vliv na vizuální dohled (VLOS) dálkově řídícího pilota? (1) Počasí, (2) Denní doba, (3) Osoby v okolí, (4) Rozměry pozemní stanice, (5) Vizuální prostředky na UA, (6) Velikost UA.

28. Musí dálkově řídící pilot před letem s UAS provést předletovou kontrolu jeho vybavení?

29. Při letu UA pod masivním ocelovým mostem lze důvodně předpokládat:
30. Které z následujících tvrzení je pravdivé?

31. Které tvrzení ohledně provozu UA nad stadionem s přítomnými diváky je správné?

32. Které tvrzení o provozu ve vizuálním dohledu (VLOS) je správné?

33. Situační povědomí dálkově řídícího pilota je založeno na:

34. Která z následujících možností představuje nezapojenou osobu?

35. Je povoleno létat bezpilotním letadlům uvnitř zeměpisných zón?

36. Kdy je potřeba prohlédnout hlavní součásti UAS?
37. Jak správně zareaguje dálkově řídící pilot v případě neočekávaného přeletu nad nezapojenými osobami?

38. Jak můžete v souvislosti s provozem UAS definovat „mimořádnou situaci“?

39. Pokud při provozu konkrétního UAS dojde k „mimořádné situaci“, co je obecně potřeba zohlednit?

40. Kdo je zodpovědný za pojištění dronu, je-li pojištění právními předpisy požadováno?

41. Jaký systém osvětlení musí být na bezpilotním letadle zastavěn pro noční lety?

42. Co se v letectví rozumí pod pojmem „security“?

43. Doplňte správně následující větu: „Kontrolní seznam pro předletovou kontrolu...“:

44. Je potřeba provádět údržbu bezpilotního letadla?

45. Je dovoleno, aby byli lidé na veřejném místě zachyceni na záběrech pořízených UA?

46. Kde lze získat informace o výkonnostních omezeních konkrétního UA?

47. Je potřeba u funkce Return to Home (RTH) modifikovat parametry pro postup ztráty spojení pro každý let?

48. Lze provést let, pokud podmínky prostředí nesplňují limity uvedené výrobcem?

49. Co je považováno za autonomní provoz?

50. Jak lze definovat automatický režim „follow-me“?

51. Je v „otevřené“ kategorii během letu povoleno z UA cokoli shazovat?

52. Je při řízení bezpilotního letadla povoleno pití alkoholu?

53. Jak lze určit, že se jedná o shromáždění lidí?

54. Kdo zajišťuje pokyny pro údržbu?

55. Může mít konzumace alkoholu vliv na podmínky bezpečnosti letu?

56. Během předletové kontroly není potřeba ověřit následující faktory související s bezpečností letu:
57. Které jsou nejčastější kmitočty datového spoje pro UAS?

58. Spojení kolika družic s UAS je potřeba k získání polohy pomocí GPS?

59. Kde získá dálkově řídící pilot registrační číslo provozovatele?

60. V jaké minimální horizontální vzdálenosti od osob je povoleno létat s bezpilotním letadlem v podkategorii A2?

 
PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRAZEK

AGL – Above Ground Level (výška nad zemí)
A-NPA – Advance Notice of Proposed Amendment (předběžný návrh dodatku)

ATC – Air Traffic Control (služba řízení letového provozu)

ATZ – Aerodrome Traffice Zone (letištní provozní zóna nařízeného letiště)
AUP – Airspace Use Plan (plán využití vzdušného prostoru)

BVLOS – Behind Visual Line of Sight (let za hranicí vizuálního dohledu)
CoA – Certificate of Airworthiness (certifikát o letové způsobilosti)
ConOps – Concept of Operations (koncept provozu)

CTA – Control Area (řízená oblast)
CTR – Control Area (řízený okrsek letiště)
DJI – Da-Jiang Innovations (výrobce bezpilotní techniky a příslušenství)
EASA – European Union Aviation Safety Agency (Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví)
EP – European Parliament (Evropský parlament)
ES – Evropská společenství
EU – European Union (Evropská unie)

FPV – First Person View (vizuální orientační systém pilota složený z palubní kamery, přenosu obrazu a pozemní zobrazovací jednotky)
GDPR – General Data Protection Regulation (Základní pravidla ochrany osobních údajů)

GNSS – Global Navigation Satellite System (globální polohový satelitní systém)

GPS – Global Positioning System (družicový navigační systém americké armády využívající GNSS)
HOP – Hustě osídlený prostor
ICAO - International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví)
JAA – Joint Aviation Authorities (Sdružené letecké úřady)
LČpVP – Letecké činnosti pro vlastní potřebu
LKR – Omezený prostor
LP – Letecké práce
LUC – Light UAS Operator Certificate (osvědčení pilota lehkého UAS)
MTOM – Maximum Take-off Mass (maximální vzletová hmotnost)
OSN – Organizace spojených národů
PDRA – Predefined Risk Assessment (předdefinované posouzení rizik)
PkL – Povolení k létání

RTH – Return to Home (funkce UA pro návrat na místo vzletu při výpadku řízení nebo při vybití baterií)
ŘLP – Řízení letového provozu
SORA – Specific Operations Risk Assessment (posouzení rizik ve specifické kategorii provozu)
STS – Standard Scenarios (standardní scénáře)
TMA – Terminal Manoeuvring Area (koncová řízená oblast)
UA – Unmanned Aircraft (bezpilotní letadlo)
UAS – Unmanned Aircraft System (bezpilotní letecký systém)
UUP – Update Use Plan (aktualizovaný plán využití vzdušného prostoru)
ÚCL – Úřad pro civilní letectví
VFR – Visual Flight Rules (let za pravidel viditelnosti)
VLOS – Visual Line of Sight (let ve vizuálním dohledu)