• Tomáš Tichý

Provoz UAS v řízených prostorech a v ATZ, část I.

Text rozdělený na tři části vyčerpávajícím způsobem pojednává o problematice řízených letů bezpilotních letadel (dronů) nebo o letech koordinovaných službou poskytovanou v ATZ.


POZOR NA LETIŠTĚ A HELIPORTY


Na rozdíl od rekreačně-sportovních pilotů dronů, kteří si mohou svoji letovou lokalitu vybrat tak, aby jejich let byl po organizační a legislativní stránce co nejméně komplikovaný, profesionální provozovatelé UAS takový luxus nemají. Klientem vybraná letová lokalita je tak téměř vždy zatížena množstvím rizik a legislativních omezení. Vzhledem k tomu, že zatím ve většině případů provozujeme pouze necertifikovanou bezpilotní leteckou techniku, většina těchto rizik a omezení se vztahuje k pozemním objektům a k pozemnímu provozu. Pokud tedy provozovatel nebo pilot tato pozemní rizika dostatečně zmírní a případně pro takový let získá výjimku pro provoz nad rámec standardně udělených provozních omezení od ÚCL (let v HOP, zvláště chráněném území, v ochranných pásmech pozemních komunikací, inženýrských sítí atd.), zbývá se vypořádat s dodržením bezpečnosti ve vzdušném prostoru a s důsledky ustanovení 7 Doplňku X předpisu L2. Důkladný rozbor legislativy a regulačního rámce pro provoz UAS je předmětem kurzu UAA s názvem Legislativa UAS v ČR a ve členských zemích EASA.


Kromě jiných omezení ve vzdušném prostoru, kterými jsou především zakázané, omezené a nebezpečné prostory (ve kterých provoz UAS podléhá výjimce od ÚCL) a také jiným uživatelem aktivované dočasně vyhrazené a rezervované prostory (zde let UA nepřipadá v úvahu), je pro pilota UA limitující především blízkost řízených a neřízených letišť, SLZ ploch a heliportů. Rozdělení vzdušného prostoru ČR je předmětem detailně koncipovaného kurzu UAA.


Řízená letiště


Letiště, na nichž se poskytují služby řízení letového provozu, se nazývají řízená letiště. V bezprostřední blízkosti těchto letišť je pro ochranu letištního provozu (let po letištním okruhu a provoz připojující se nebo odpojující se z okruhu) stanoven tzv. řízený okrsek letiště (CTR u civilních letišť, MCTR u vojenských letišť), jehož půdorys může nabývat různých tvarů, nicméně jeho vertikální rozsah je vždy od GND do výšek od 2000 ft AMSL do 5000 ft AMSL. V CTR/MCTR je poskytována letištní služba řízení se stanovištěm TWR (volacím znakem je název letiště výraz VĚŽ, tedy například „Tuřany VĚŽ“). CTR je tedy řízený prostor a v národním i mezinárodním kontextu je klasifikován jako prostor třídy D.


V širším okolí řízeného letiště je kvůli ochraně přilétajících a odlétajících letadel stanovena tzv. koncová řízená oblast (TMA u civilních letišť, MTMA u vojenských letišť). Horizontální tvar TMA/MTMA se opět u každého letiště liší, nicméně tyto prostory jsou většinou rozděleny do několika segmentů, jejichž spodní hranice se zvedá s narůstající vzdáleností od letiště. Zatímco horní hranice TMA/MTMA sahá do FL 95 (výjimkou je TMA Praha, která sahá až do FL 165), spodní hranice je u každého letiště a u každého segmentu definována jinak. MTMA vojenských letišť jsou v tomto ohledu nejméně komplikované a jejich rozsah je vždy od 1000 ft AGL do FL 95. Horní hranice vzdušného prostoru třídy G je tedy zároveň spodní hranicí MTMA. Spodní hranice TMA civilních letišť jsou naopak definovány nadmořskou výškou. Nejnižší segment TMA tak může začínat již ve výšce 2000 ft AMSL. V TMA/MTMA je poskytována přibližovací služba řízení se stanovištěm APP (Approach, volacím znakem je název TMA výraz RADAR, tedy například „Brno RADAR“). Zde je potřeba být obzvlášť na pozoru na některých vyvýšených lokalitách pod TMA. Pokud je například spodní hranice TMA ve výšce 2500 ft AMSL (750 m AMSL) a letová lokalita má nadmořskou výšku větší než 1500 ft AMSL (450 m AMSL), pak vzdušný prostor třídy G nesahá až do výšky 1000 ft AGL, ale je shora řízeným prostorem TMA seříznut. Tato situace nastává například v TMA I Brno, u letiště v Karlových Varech nebo severovýchodně od ostravského letiště. Webová aplikace DroneView ŘLP bohužel tyto lokální nástrahy nereflektuje a i přes dobrou vůli a kvalitní předletovou přípravu se takto pilot dronu může se svým strojem nevědomky dostat až 100 výškových metrů do řízeného prostoru. Proto doporučuji i pilotům dronů používat klasickou aplikaci AisView, ve které jsou zobrazeny všechny prostory a omezení minimálně do FL95, a pilot dronu má komplexní přehled o situaci. TMA/MTMA jsou řízené prostory a jsou klasifikovány jako prostor třídy D, jedinou výjimkou je TMA Praha, která je prostorem třídy C.


Dlužno také poznamenat, že vstup UA do TMA civilních letišť pouhým vertikálním vystoupáním z polohy mimo CTR ve většině situací znamená prostoupat část prostoru třídy E, což s sebou nese povinnost výjimky od ÚCL. Do TMA se tedy lze bez výjimky dostat buď prostoupáním z níže položeného prostoru CTR, na který TMA přímo navazuje, vystoupáním v CTR a horizontálním letem mimo CTR, anebo vertikálním vystoupáním z výše položeného místa vzletu tam, kde je prostor třídy G prostorem TMA seříznut, anebo na něj přímo navazuje (tedy tam, kde 1000 ft AGL je ve stejné nebo větší výšce jako spodní hranice TMA, jak je zmíněno v předchozím odstavci). Spodní hranice vojenských prostorů MTMA navazuje na horní hranici prostoru G vždy, po povolení od stanoviště APP je tedy možné do MTMA vlétnout i bez výjimky ÚCL.


Neřízená letiště


Provoz na aeroklubových nebo sportovních letištích je chráněn tzv. letištní provozní zónou ATZ, která má tvar válce s poloměrem 5.5 km, jehož svislá osa prochází ARP daného letiště a sahá do výšky 4000 ft AMSL. ATZ není řízeným prostorem a tato letiště jsou neřízená letiště. To ovšem neznamená, že na nich vládne anarchie. Na letišti je poskytována buď služba Poskytování informací známému provozu (volací znak se skládá z názvu letiště a výrazu RADIO, tedy například „Medlánky RADIO“), anebo Letištní letová informační služba AFIS (volací znak se skládá z názvu letiště a výrazu INFO, tedy například „Kunovice INFO“). Všechna neřízená letiště poskytují první zmíněnou službu, jedinou výjimkou je právě letiště Kunovice se službou AFIS. Toto letiště je také zvláštní v tom, že v provozní době služby TWR je řízeným letištěm, mimo provozní dobu je neřízeným letištěm se zónou ATZ, kde se poskytuje služba AFIS.


Služby na civilních stanovištích ATC poskytuje státní podnik Řízení letového provozu, na vojenských letištích pak AČR. Služby na neřízených letištích v ATZ zajišťuje provozovatel letiště.


Důležité je, že ATZ nemění třídu vzdušného prostoru, tedy od GND do 1000 ft AGL jí prochází prostor třídy G, nad 1000 ft AGL pak prostor třídy E. Naopak tam, kde se ATZ stýká s hranicí CTR/MCTR nebo TMA/MTMA (tedy s prostorem třídy D nebo C), ATZ zaniká a s ním i prostory třídy G a E. Řízené prostory D a C mají tedy vyšší prioritu a v místech styku řízených a neřízených letišť dochází k interakcím, které nejsou (!) graficky znázorněny v aplikaci AisView. Mapa ICAO však tyto interakce zohledňuje. Někdy tak dochází k paradoxním situacím, kdy dron je na letové lokalitě vzdálen pár set metrů od ARP neřízeného letiště, ale již se nachází v CTR – avšak v takové vzdálenosti od řízeného letiště, že může provádět let do 100 m AGL bez jakékoli koordinace a bez ohledu na hmotnostní kategorii.


Pro zjednodušení koordinace provozu GA z neřízených letišť, které se nacházejí v blízkosti prostorů třídy D nebo C (tedy tam, kde ATZ hraničí s prostorem CTR/MCTR nebo TMA/MTMA) mohou být zavedeny dočasně rezervované prostory označené jako TRA GA (viz AIP ČR, ENR 5.5, kapitola 5.5.5). Tyto prostory nejsou kvůli přehlcení detailními prvky v nejexponovanějších částech mapy vyznačeny v ICAO mapě, pouze jsou obecně vyobrazeny ve svislém řezu na schématu rozdělení vzdušného prostoru ČR na její zadní straně. Ve webové i mobilní aplikaci AisView tyto prostory vyznačeny jsou (pozor ovšem na webovou aplikaci DroneView, která tyto prostory také nezobrazuje). Aktivace TRA GA není předmětem publikace prostřednictvím AUP/UUP. Aktivací příslušného TRA GA (aktivuje příslušná služba ATC na žádost provozovatele neřízeného letiště) se příslušná část řízeného vzdušného prostoru (obvykle TMA) změní na prostor třídy G a místo služeb ATC je zde poskytována služba Poskytovaní informací známému provozu z příslušného neřízeného letiště. Informaci o aktivaci TRA GA se pilot dronu dozví při koordinaci s ATC nebo s provozovatelem neřízeného letiště.


Kromě stanovišť TWR a APP patří mezi služby ATC i Služba řízení na odbavovací ploše (stanoviště Ground), která koordinuje pohyb letadel po pohybových plochách letiště, a Oblastní služba řízení, která řídí veškerý letový provoz ve vzdušném prostoru třídy C od FL130. Tyto služby jsou zatím pro běžný komerční provoz UAS nevyužitelné. Naopak velmi užitečnou je Letová informační služba FIS, kterou ŘLP poskytuje na celém území ČR. Pro neřízené lety tuto službu poskytuje FIC Praha. Zde je možné získat informace o aktivovaných prostorech, navigačních výstrahách nebo o meteorologických podmínkách. Volací znak FIC Praha je PRAHA INFORMATION.


SLZ plochy


Tato neřízená letiště nejsou registrována ÚCL, ale jsou zapsána v rejstříku LAA. Jsou využívána pro místní rekreační a sportovní provoz malých letadel. Kolem SLZ ploch není stanoven žádný zvláštní druh prostoru, neprovozují ani službu Stanoviště poskytování informací známému provozu, pouze je jim přidělen frekvenční kanál letecké pohyblivé služby. Pokud tato letiště nemají přidělen samostatný frekvenční kanál, je možno využít univerzální frekvenci pro SLZ plochy 125.830. V praxi se jako volací znak používá název letiště a výraz RADIO. Při provozu UAS v blízkosti SLZ plochy doporučuji postupovat stejně, jako v případě ATZ, tedy provést koordinaci s provozovatelem letiště a během letu provádět alespoň pasivní odposlech dané letecké frekvence, případně na této frekvenci vysílat naše úmysly naslepo. Podrobné informace o SLZ plochách lze nalézt ve VFR příručce (VFR-SLZ) nebo obecně v dokumentu LA3 (Plochy pro vzlety a přistání sportovních létajících zařízení).


Heliporty


Plochy určené ke vzletům a přistáním vrtulníků (registrované ÚCL) nemají stanoven žádný zvláštní druh prostoru, pouze jsou v rámci opatření obecné povahy ÚCL předepsána ochranná pásma. Heliporty lze po zapnutí příslušné vrstvy zobrazit v aplikaci AisView. Ve VFR příručce (VFR-HEL) jsou k nalezení bližší informace o provozovateli včetně telefonních kontaktů. Na heliportech není provozována žádná služba ve frekvenčním pásmu letecké pohyblivé služby, koordinaci je možné provést telefonicky – většinou s pracovníkem dispečinku nemocnice, která heliport provozuje. Publikované heliporty se většinou nacházejí ve městech (tedy v HOP), takže jejich blízkost musí být zahrnuta v posouzení a zmírnění rizik v rámci žádosti o výjimku na ÚCL.


Zdroje informací o letištích a heliportech:




Radio Mandatory Zone


Oblast s povinným rádiovým spojením (RMZ) může být vyhlášena buď v rámci ATZ, anebo NOTAMem v kterékoli jiné části neřízeného vzdušného prostoru třídy G nebo E. Typicky se jedná například o prostory ATZ, ve kterých probíhají lety IFR, anebo o prostory, ve kterých probíhají balonové nebo plachtařské závody. Hlava 1 předpisu L2 říká, že RMZ je vzdušný prostor stanovených rozměrů, ve kterém musí být letadlo vybaveno radiostanicí a provozovat ji. Tahle podmínka platí dle Doplňku X (ustanovaní 7, písm. b) i pro bezpilotní letadla. Všechny publikované TRA GA jsou dle AIP zároveň i prostory RMZ.


Let ve vzdušném prostoru třídy E


Let bezpilotního letadla ve vzdušném prostoru třídy E (tedy ve výšce od 1000 ft AGL do FL 95 mimo CTR/MCTR a TMA/MTMA) je bez výjimky od ÚCL možný pouze v jednom případě – v letištní provozní zóně (ATZ) neřízeného letiště. Dle Doplňku X předpisu L2 je toto možné pouze za předpokladu, že je během tohoto letu v ATZ poskytována služba AFIS nebo poskytování informací známému provozu a let dronu je s touto službou koordinován. Mimo ATZ a RMZ neexistuje v prostorech G a E povinnost pilota klasického letadla být na rádiovém spojení s jakoukoli službou. Let UA v prostoru třídy E, který je pro hustý provoz GA využíván nejvíce, by proto byl příliš velkým rizikem a je tedy paušálně zakázán.



VŠUDE SAMÉ LETIŠTĚ


Pokud nebudeme uvažovat lety UA s MTOM do 0.91 kg, jejichž provoz do výšky 100 m AGL mimo ochranná pásma letiště je možný v ATZ nebo CTR/MCTR i bez koordinace, podléhají všechny ostatní lety v ATZ nebo v CTR/MCTR ve vzdálenosti menší než 5500 m od ARP daného letiště nebo ve výšce větší než 100 m AGL koordinaci s provozovatelem letiště a se službou, která je na letišti poskytována. Všechny koordinované lety v řízených prostorech CTR/MCTR nebo v TMA/MTMA jsou navíc předmětem vydaného letového povolení dle předpisu L11, což znamená, že od službu konajícího pracovníka ŘLP musíme v rámci daných prostorových, výškových a časových omezení slyšet explicitní vyjádření „let povolen“.


Tvar a výšku ochranných pásem letiště (pro provoz UAS se uvažují pouze tzv. ochranná pásma s výškovým omezením staveb dle Hlavy 11 Předpisu L14) je možné nalézt v opatření obecné povahy, které pro každé letiště formou veřejné vyhlášky vydává ÚCL. Nicméně při provozu dronu s MTOM do 0.91 kg v bezprostřední blízkosti letiště je důležitější řídit se zdravým rozumem a buď preventivně let koordinovat s provozovatelem letiště (PL), anebo s dronem nestoupat výše, než je výška okolních překážek (stromy, budovy, sloupy elektrického vedení atd.). Obzvlášť v případě letu UA v ose VPD doporučuji letovou aktivitu předem zkonzultovat s PL i v případě, že se letová lokalita nachází několik kilometrů od letiště. Obzvlášť u letišť s hustým provozem kluzáků lze v termických dnech očekávat dokluz těchto letadel na letiště ve velmi nízkých výškách. Kluzáky se navíc pohybují téměř neslyšně, takže neposkytují jakýkoli prostor pro úhybný manévr dronu a srážka s naším Mavicem může za této již tak vypjaté situace pro pilota kluzáku skončit tragicky.


Je také potřeba mít na vědomí, že pro bezpilotní letadla, na která se nevztahuje povinnost evidence na ÚCL nebo která nejsou na Úřadu evidovaná, platí kromě koordinace s provozovatelem letiště (PL) a s příslušným stanovištěm ATC dle Doplňku X i povinnost získání výjimky pro let v těchto prostorech od ÚCL. Následující řádky se budou týkat především těch letadel, která spolu s pilotem evidovaná jsou, je jim přidělena poznávací značka, a výjimka ÚCL proto není vyžadována. Postupy v tomto textu v žádném případě nenahrazují postupy při plánování a předletové přípravě standardního letu mimo řízený prostor nebo ATZ, jsou naopak jejich doplněním.


Při pohledu na leteckou mapu ICAO ČR nebo na aplikaci AisView je každému zodpovědnému pilotovi okamžitě jasné, že koordinaci letu svého dronu s příslušnými službami nebo s provozovateli letišť se v mnoha případech nevyhne. Na území České republiky je provozováno deset řízených letišť, které jsou obklopeny prostory CTR/MCTR případně TMA/MTMA, celkem 85 neřízených letišť s prostory ATZ a navíc ještě 54 SLZ ploch bez publikovaného ATZ. Prostor CTR/MCTR může zasahovat i 17 km od ARP řízeného letiště, ATZ zasahuje až do vzdálenosti 5.5 km od ARP. Jen pro představu je plocha průmětu všech CTR/MCTR a ATZ na zemský povrch v ČR dohromady přibližně 12.000 km2, což je více než sedmina celého území ČR.


Zásady praktické koordinace provozu UAS a vzorová komunikace se službami ATC/AFIS/RADIO ve výše zmíněných prostorech budou popsány v pokračování tohoto článku:

Provoz UAS v řízených prostorech a v ATZ, část II.

Použité zkratky:


AČR – Armáda České republiky

AGL – Above Ground Level (výška nad povrchem země)

AIP – Aeronautical Information Publication (Letecká informační příručka)

AMSL – Above Mean Sea Level (výška nad střední hladinou moře)

APP – Approach, přibližovací stanoviště ATC

ARP – Aerodrome Reference Point (vztažný bod letiště)

ATC – Air Traffic Control (stanoviště řízení letového provozu)

ATZ – Aerodrome Traffic Zone (letištní provozní zóna v okolí neřízeného letiště)

AUP – Airspace Use Plan (Plán využití vzdušného prostoru)

CTR – Control Zone (řízený okrsek civilního letiště)

FIC – Flight information centre (Letové informační středisko)

FIS – Flight information service (Letová informační služba)

FL – Flight Level (letová hladina)

GA – General Aviation (všeobecné letectví, tedy nikoli vojenské a obchodní)

GND – Ground (označení povrchu země)

HOP – Hustě osídlený prostor

ICAO – International Civil Aviation Organization (Mezinárodní organizace pro civilní letectví)

IFR – Instrument Flight Rules (let podle přístrojů při zhoršených meteorolog. podmínkách)

LAA – Letecká amatérská asociace ČR

MCTR – Military Control Zone (řízený okrsek vojenského letiště)

MTMA – Military Terminal Manoeuvring Area (vojenská koncová řízená oblast)

MTOM – Maximum Take-Off Mass (maximální vzletová hmotnost, shodné s MTOW)

NOTAM – Notice to Airmen (upozornění pro piloty)

PL – Provozovatel letiště

RMZ – Radio Mandatory Zone (oblast s povinným radiovým spojením)

SLZ – Sportovní létající zařízení, letadlo zapsané v rejstříku LAA (ultralight)

TMA – Terminal Manoeuvring Area (koncová řízená oblast)

TRA – dočasně rezervovaný prostor

TRA GA – prostor, určený pro místní provoz všeobecného letectví v prostředí řízených vzdušných prostorů třídy D nebo C

TWR – Tower, letištní služba ATC

UA – Unmanned Aircraft (bezpilotní letadlo)

UAS – Unmanned Aircraft System (bezpilotní letecký systém)

UUP – Updated Use Plan (Aktualizovaný plán využívání vzdušného prostoru)

ÚCL – Úřad pro civilní letectví

VPD – Vzletová a přistávací dráha